Jak zabavit skupinku dětí na výletě či túře, třeba na škole v přírodě? Níže ve článku najdete tipy jak pro menší skupinky dětí, tak i celou třídu. Od známých her jako je slovní fotbal až po ty méně známe. Na většinu aktivit není třeba přitom velkých příprav, což určitě oceníte.
Povídání si
Zní to možná samozřejmě, ale zajímavá konverzace může skvěle sloužit k poznávání a stmelování kolektivu. Využijte toho, co děti baví a o co se zajímají. Můžete spekulovat i nad lehce filozofickými otázkami jako třeba: Co bylo dříve - vejce nebo slepice? A nebo budou stačit otázky typu: Jaká je nejlepší příchuť zmrzliny a jaké je tvé nejoblíbenější zvíře? Možná se dozvíte velmi zajímavé informace, které jste o svých žácích vůbec netušili.
Zde si můžete stáhnout konverzační kartičky, aby vám zajímavá diskuze šla snáz - KONVERZAČNÍ KARTIČKY ZDARMA.
Slovní fotbal
Kdo by neznal klasickou hru slovní fotbal. Hráči se střídají a říkají slova, která začínají na poslední písmeno slova, které bylo řečeno předtím (příklad: klokan - nos - stůl). Tato hra jde pro větší děti i ztížit tím, že budeme vymýšlet slova na poslední dvě písmenka (kočka - kamera - raketa) a nebo určíme téma - například zvířata (lev - vydra - antilopa).
Hádání zvířat - ano / ne
Jeden člen si myslí nějaké zvíře, ostatním neřekne, o jaké zvíře se jedná a oni mají za úkol, ho uhodnout. Pokládají dotyčnému otázky, na které lze odpovědět jen ano nebo ne (například: Jí zvíře trávu? Má černou srst?). Kdo jako první zvíře uhodne, má možnost si myslet zvíře jako další.
Malí indiáni
Tuto aktivitu bych zařadila ve chvíli, kdy tak trochu nestíháte a potřebujete k cíli trochu zrychlit. Můžete zkusit indiánský běh - tímto způsobem indiáni překonávali i velké vzdálenosti. A jak na to? Je to jednoduché - 10 kroků běžíme a 10 kroků jdeme normálně a pak opět běžíme. Takto střídáme 10 kroků v klidu a 10 kroků běhu.
Dalším alternativa, která nadchne menší děti je indiánské stopování. Necháme nějakého dospěláka, aby šel ve předu a děti se budou mít za úkol schovávat. Pokaždé když se dospělák otočí, děti se rychle schovají, aby ho neviděl.
Pokud byste chtěli indiánské téma ještě více prozkoumat, mrkněte na moji INDIÁNSKOU BOJOVKU.
Napodobujeme zvířata
Všechny (a hlavně ty nejmenší děti) rády napodobují zvířata. Využijte toho i na výletě. Stačí po určitých úsecích túry napodobovat různá zvířata. Jednoduché, ale budete se divit, jak bude cesta najednou rychle ubíhat a jak se děti o zvířatech ještě něco dozvědí.
Pokud se Vám nechtějí zvířata vymýšlet, ideálním řešením na túru jsou kartičky CVIČÍME SE ZVÍŘÁTKY. 60 kartiček se dá vytisknout do kapesního vydaní. Děti si mohou po určitém úseku jednu kartičku ze sady vytáhnout a splnit úkol, který na něm je. Starší děti mohou trénovat díky kartičkám čtení a ti nejmenší ocení na kartičkách obrázky zvířat.
Pochodové písničky
Znáte písničku Arizóna? My ji jako děti milovaly. Pochodujeme v řadě vedle sebe nebo za sebou. Při poslední větě se zastavíme a pravou nohou uděláme nákrok dopředu, dozadu doprava a přinožit. Poté se celá písnička opakuje.
Menším dětem by se mohl při chození líbit i refrén písničky Okolo Hradce.
Hledání značek
Pokud se vydáte po některé z turistických značek - aktivita se přímo samy nabízí. Děti budou mít za úkol najít co nejvíce značek, za každou získají bod. Body si děti mohou počítat a nebo jim je můžeme značit fixem na ruku.
Šipkovaná
Jeden vedoucí / učitel jde předem a vytváří z přírodnin šipky, po určitých úsecích schová kartičky s úkolem a vytvoří na trase z přírodnin značku obálky (čtverec a v něm křížek). Děti jdou po směru šipek a když narazí na symbol obálky, hledají úkol. Až ho najdou, splní ho a pokračují dál. Takto můžete děti dovést až k cíli Vašeho výletu a pro zpestření jim tam někde schovat poklad.
Využijte k šipkované 40 kartiček CVIČÍME S POHÁDKAMI. Dají se vytisknout do kapesního vydaní.
Kolíčky
Tuto hru bych doporučila na školy v přírodě a oddílové výlety - děti si ji zamilují.
Na začátku výletu dětem řekněte pravidla: Po cestě se vám může stát, že se na vašem batohu objeví kolíček, ve chvíli, kdy to zjistíte, oddělejte si ho a zkuste ho nenápadně dát někomu jinému na batoh. Pokud vás u toho přistihne, kolíček si musíte nechat a zkusit ho dát někomu jinému. Po celou cestu musíte mít batohy na zádech a nesmíte si ho kontrolovat tak, že ho sundáte. Jen hmatem ruky to můžete ověřit, zdali tam kolíček máte či nikoliv. Pravidelně budeme dělat přestávky na pití a na nich zjistíme, kdo má kolíček, ten bude mít nějaký úkol. (Říct básničku, upéct vedoucímu špekáček, nanosit dříví, 10 minut mlčet atd.)
TIP: Zapojte se do hry i vy dospěláci, děti to ocení a bude to ještě větší zábava.
Bluf
Schovávačka na konec. Tato hra byla u nás mezi dětmi naprosto nejoblíbenější.
Je to hra, kdy jeden člen má „bluf“. To znamená, že má právo kdykoli vykřiknout bluf a nějaké číslo od 10 - 50. Potom zavře oči a začne nahlas počítat do toho čísla, které řekl. Zbytek dětí se rozprchne a schová se co nejblíže, ale tak aby je pykající neviděl. Až pykající dopyká, otevře oči a hledá své kolegy, ale musí stát na místě, nesmí nikam chodit. Pokud někoho uvidí, řekne jméno a kde je schovaný, pokud ho dotyčný uhodl, vyleze a je mimo hru (pokud se však splet, ten, kdo ho ošálil má „bluf“). Až pykající nikoho nevidí, zakřičí bluf a všichni vylezou co nejrychleji z úkrytu a běží k němu. Kdo se ho dotkne jako první, vyhrál a má „bluf“.
Kateřina Hladišová
Už od mala jezdím na tábory a navštěvuji různé kroužky. Časem se z dítěte stala vedoucí a nyní jsem ještě mámou 3 malých kluků. Ráda tvořím různé šifry a kvízy a tvorbu materiálu pro mimoškolní (i školní) činnost jsem si zamilovala.
