Když mi bylo kolem třinácti let, moje maminka se všude radila, co se mnou, protože jsem vůbec nečetla. Vzhledem k tomu, že jsem pak vystudovala českou a anglickou literaturu, byly tyto obavy liché, ale zmiňuji je právě proto, že mnoho učitelů by lámalo hole nad dětmi „nečtenáři“ zbytečně. Přestože je zřejmé, že stará média ustupují těm novějším, spousta našich žáků bude mít jednoho dne čtení jako nejoblíbenější formu relaxace a mnoho dalších bude mít čtení textu (popř. v obecnější rovině porozumění předávanému sdělení) jako základ svého povolání. Naším posláním je pak jejich cestu dláždit knihami a zabalit jim s sebou užitečné strategie.
Čtenářské dílny
Konečně jste se odhodlali. Nebo vám vedení po letech vysvětlování dalo požehnání. Začínáte se čtenářskou dílnou. Všichni vám říkají, že je to nejlepší rozhodnutí, jaké jste mohl/-a udělat. Na první hodinu si knihu přinesla chabá polovina žáků a z té poloviny jich část nečetla, a ta co četla, o tom nechtěla mluvit. Slzou hasíte vonnou svíčku pro atmosféru a marně vzpomínáte, proč že se vám to zdálo jako dobrý nápad? Tak to nebudete zdaleka první. Nezoufejte! Přestože ideálu tiché třídy, která mlčky hltá své rozečtené knihy a následně v dlouhých souvětích reflektuje své čtenářské prožitky, nedosáhnete hned (nebo možná nikdy), je tady pár doporučení, která mně osobně pomohla nejdříve vytrvat a pak se i těšit!
1. Mapování návyků
Běžný postup pro čtenářskou dílnu je stanovit si na začátku pravidla. Aby se čas čtenářských dílen nerozplynul do rozebírání pravidel každý týden, pomohlo mi, že si žáci každou dílnu vyplnili sebehodnocení. Cíl byl prostý – zlepšovat své návyky. Se stagnujícími knihonenosiči jsme pak obvykle vymysleli nějaký bonusový čtenářský úkol.
2. Plán B
Na každou dílnu jsem s sebou vzala několik knih, které jsem na začátku hodiny představila. Tyto knihy pak byly k dispozici pro případ, že by někdo svou knihu zapomněl.
3. Nejprve se zaměřte na detaily
Čtenářské dílny jsem vždy zakončovala nějakou reflexí četby. Ať už jsme sdíleli společně, nebo ne, vždy jsem chtěla nějaký písemný podklad. Tento podklad jsem si pak od každého žáka zakládala (šanony, abecední rozřazovače po jménech). Pro začátek je nejlepší volit jasně uchopitelné úkoly, které s největší pravděpodobností půjde splnit s jakýmkoliv textem. Doporučuji např. svůj produkt Pracovní listy pro dílny čtení, popř. Úkoly pro čtenáře. Plnění zadání nejprve namodelujte před třídou na ukázce z knihy, kterou jim přečtete.
4. Potom jsou tu strategie
A takovou vyšší dívčí čtenářských dílen jsou čtenářské strategie. Lze k nim přistupovat různě na různých stupních vzdělání. Pro mě na druhém stupni znamenají posun na vrchol Bloomovy taxonomie – analýza, syntéza a hodnocení. Na tento vrchol se ovšem logicky budete muset teprve probojovat, proto zachovejte klid při počátečním klouzání po povrchu („Kniha je moc hezká, protože se dobře čte.“). Nejlepší zpětnou vazbu si dají stejně žáci navzájem – na vás je pokládat jim otázky, které míří k jádru pudla („Od koho ses dneska dozvěděl o knize nejvíc?“ „Jaké informace ti chyběly, aby sis postavu Jardovy knihy dokázal lépe představit?“). Jako ideální podklad pro práci na čtenářských strategiích doporučuji publikace nakladatelství Šafrán - Záznamy z četby pomocí grafických organizérů nebo své materiály Pracovní listy na čtenářské strategie a Čtenářské výzvy II.
5. Zásadní je sdílení
Největší benefit čtenářských dílen já osobně vidím ve sdílení. Vzájemné doporučování si knih a společná reflexe jsou velmi často impulzem pro cestu do knihovny nebo knihkupectví a co si budeme povídat – víc už ani nemusíme chtít! Nicméně pokud máte čtenářské dílny už nějaký ten pátek, je příjemné si je trochu provětrat. Za mě k tomu skvěle slouží práce ve dvojicích nebo ve skupinách. Největší úspěch u skupinové práce se společným textem zaznamenaly určitě Čtenářské role, pokud ovšem chcete zachovat možnost číst vlastní knihu, a přesto žáky mezi sebou propojit, doporučuji Čtenářské lepíkové výzvy pro dvojice.
Úkoly pro čtenáře 
Čtenářské lepíkové výzvy pro dvojice 
Čtenářské výzvy II. 
Čtenářské výzvy II.
Čtení s porozuměním
Toto už je trošku jiná disciplína! Můžeme připustit, že ne každý propadne beletrii, ale nelze předpokládat, že vaši žáci nebudou potřebovat porozumět sdělení, které je jim předkládáno. Používám slovo sdělení, protože si umím představit, že spousta z nich třeba v budoucnu může preferovat poslech před četbou (vedle podcastů a videí prostě i OK Google / Siri…). Princip ale zůstává stejný jako u čtení, proto nácvik porozumění opravdu zůstává klíčovou dovedností, kterou je třeba na škole rozvíjet.
Ze své praxe můžu doporučit dva zásadní poznatky:
1. Odstiňte další funkce textu
Teď se možná pouštím na tenký led, který je v rozporu se všemi principy RVP a moderní výuky, ale i tak to povím: „Nemusíte být vždy mezipředmětoví a nemusíte z textu vytěžit maximum.“ I když si říkáte, jak je téma nosné pro diskuzi nebo jak se tady krásně projevuje ten právě probraný gramatický jev, nechte občas ten skvělý potenciál poklidně uhynout. Pokud chceme rozvinout schopnost vyhledat v textu konkrétní pasáž a kriticky ji hodnotit, poslouží nám spíše zaměřená pozornost. Osobně preferuji pracovní listy s jednotným formátem a opakujícím se zadáním (vždy např. po dobu šesti týdnů). Odpadne nám roztříštění pozornosti mezi spoustu detailů a můžeme tak i lépe hodnotit pokrok svých žáků.
Pro inspiraci nabízím materiály Čtení s porozuměním I. a Čtení s porozuměním II.
2. Nechtějte všechno hned
Zatímco u matematiky samozřejmě postupujeme krok za krokem a dovednosti na sebe postupně nabalujeme a rozšiřujeme, u práce s jazykem se často argumentuje tím, že „přece umí česky“. Pak sice i my sami občas přehlídneme nějakou záporku ve větě a zhatíme tím celý recept, postup, autoškolu… ale „to bylo jen přehlédnutí“. Víte, o čem mluvím? Zatímco většina publikací často graduje obtížnost úloh na čtení s porozuměním náročností textu, já preferuji gradovat spíš proces samotný. Proto než se pustím do „True or False“ úloh, chci vždy nejdřív procvičit samotné vyhledání konkrétní pasáže v textu. Ač se to zdá triviální, je to krok, který naučí žáky zaměřit pozornost a nenechat se zmást první zmínkou v textu. Hledat můžete třeba v Pastelkovém čtení s porozuměním.
Čtení s porozuměním II. 
Pastelkové čtení s porozuměním
Nela Skalová
Jen co jsem dostudovala, učila jsem tři roky na střední škole. Přišlo mi, že ideály z vysoké těžce naráží na vyhořelé studenty, a tak jsem se rozhodla jít na základku tenhle oheň hasit. Toho roku se mi naskytla skvělá příležitost – zakládat první Scioškolu. Koncepčně se podílet na nové škole, která bude prostě taková, jakou si ji uděláme, mi vlilo krev do žil, ale zároveň na mě házelo těžkou deku zodpovědnosti. Tvorba strategie pro český jazyk pro mě byla velkou příležitostí hledat vlastní „slepé skvrny“ a zamýšlet se nad tím, co žáci opravdu potřebují. Při překlápění plánů v praxi mi pak často chyběly materiály, které bych v hodinách mohla s dětmi použít… a tak jsem se dostala k Učitelnici!
