Znáte to. Tohle zvládnu, musím být silná. To se mnou nezamává. Nenechám se, nedám se, tohle mě nerozhodí. Přece nejsem takový máslo, abych tohle nepřešla s chladnou hlavou. Drž se, vydrž, nesmíš se rozčilovat. A tak dále, a tak podobně. Jak často jsme v dětství slýchali, že musíme něco vydržet, že nesmíme zpochybňovat autoritu? Jak často jsme slýchali: vydrž, nestojí to za problémy? Nebylo by lepší, kdybychom vše řešili ve chvíli, kdy nás něco rozhodí, naštve, rozčílí, rozesmutní? Tím, že v sobě emoce držíme, zraňujeme nejvíc sami sebe. To by nám nemělo být putna. V prvé řadě opečovávejme sami sebe, pak můžeme být oporou pro ostatní. A učitel by měl být pevnou oporou pro své žáky. To je přeci jasná věc. Dospělí mají mnoho možností, jak najít cestu k sebepéči. Ale co děti? Mají takové nástroje k dispozici?
Když se dlouho vaří pod hrncem, tak to bouchne
To, o čem se s vámi chci dnes podělit se stalo nedávno v jedné malotřídní škole. Byl krásný den, atmosféra ve škole byla příjemně předvánočně laděná. Velká přestávka se chýlila ke konci. Děti si hrály s novými hračkami, které dostaly od školního Ježíška. Čas utíká tak nějak rychleji, když si děti hrají a prožívají dobrou zábavu. Jaké zklamání, když najednou přišla do třídy učitelka a ony „si ani nestihly pohrát“. Ačkoliv jsou přestávky pořád stejně dlouhé, subjektivní vnímání času si tentokrát vybralo svou daň.
Ve chvíli, kdy se dlouho pod tvým hrncem vařilo, tebe už to pálilo, ale pořád ses ještě držela. To musím vydržet, o nic přece nejde, říkala sis. Nedělej si problémy, zněl ti v hlavě tátův hlas. Jenomže snesitelnost ten den měla pro tebe hranice hodně nízko. Nahromaděné emoce, které jsi tak statečně dlouho přecházela, vybouchly tak, jako vybouchne papiňák, pod kterým zapomeneš ztlumit oheň.
Slova, která z tebe sršela šla až z hlubokého dna tvého nitra. Ani jsi nevěřila, že taková slova znáš. Hlasitost výkřiků všechny okolo tebe hnala do kouta. Viděla jsi strach v jejich očích, ale ty, jako bys měla na těch svých klapky. Nemohla jsi to už v sobě držet dál. Muselo to ven. Výbuch hněvu trval, neubíral na intenzitě. Naopak vše sílilo s tím, jak ti nikdo nerozuměl. Všichni jsou proti tobě, zdálo se ti. Nikdo ti nerozumí. Klidný hlas učitelky ti dělal dobře. Pochopení a přijetí tvých pocitů, bez náznaků kritiky a soudů. Tvoje nejlepší kamarádka na tebe zírala a vůbec nerozuměla, co se to s tebou děje. Proč máš v očích oheň? Proč ti z úst šlehají plameny? Před chvílí jste se přece spolu tak dobře bavily na dance podložce.
Tahle situace se opravdu stala a já jsem vděčná své kolegyni, která celou situaci profesionálně ustála a předvedla, jak v takové chvíli jednat. Vše řešila v klidu a bez emocí. Mohla se na dívku naštvat a mohl se roztočit kolotoč výčitek, křiku a výhrůžek poznámkami. Nic takového se však nestalo. Racionálně dívce vysvětlila, jak fungují časové rozvrhy přestávek, vzala si dívku do kabinetu a po chvíli ztišení a uklidnění s ní znovu rozebrala, co se přihodilo. Dívka se učitelce otevřela a sdílela s ní všechny frustrace, které se jí během dvou týdnů nahromadily, až vyústily v extatický výbuch agrese.
Blížíme se k meritu věci. Jak to udělat, aby děti vnímaly všechny své emoce opravdu vědomě a učily se, jak s nimi zacházet? Jak pracovat s extrémními výkyvy emocí?
Vědomá práce s emocemi
Ne, není to snadné a není to lekce na jednu hodinu online kurzu. Je to celoživotní práce sama na sobě. Jenomže čím dřív s touto prací začneme, tím lépe pro nás a také pro naše okolí.
Vědomá práce s emocemi spočívá v uvědomění si konkrétní emoce a možnost na ni adekvátně reagovat. Každý jsme jiný. Někdo bude potřebovat zalézt si do oázy klidu (u nás ve třídě mají děti týpí, kam mohou kdykoliv jít a na chvíli spočinout v klidu a přítmí), někomu pomůže vypovídat se a někdo si vezme pastelky a z emoce se vymaluje.
Potom, co jsem dostala darem prožít tuto situaci přímo na vlastní kůži, jsem si uvědomila nutnost této práce s dětmi ještě silněji.
Emoční mandaly
Vytvořila jsem proto soubor mandal, které můžete využít v práci s dětmi na téma EMOCE. Pracujte s nimi vlídně, trpělivě, jemně a přirozeně je provázejte na jejich cestě, která jim v životě přináší mnohé těžké chvíle. Je na nás dospělých, abychom byli těmi správnými průvodci a pomohli jim najít harmonii v nich samotných.
Emoční mandaly najdete ZDE.
DESATERO PRÁCE S MANDALAMI:
-
EMOCE NEJSOU NEMOCE – nejdůležitější ze všech bodů, opakování je matka moudrosti, zopakujte dětem, co jsou emoce, ujistěte je, že každá emoce je v pořádku a záleží jen na tom, jak s nimi dokážeme pracovat
-
MANDALY PŘI RUCE – mandaly mějte vytištěné ve třídě, abyste po nich mohli sáhnout v konkrétní, nejpotřebnější chvíli (vztek, strach, euforie…)
-
MANDALY OCENĚNÍ – mandaly ocenění používám průběžně ve třídě, mandaly visí na polystyrenové tabuli, každý tam má svou mandalu a žáci připisují během roku ocenění ostatním spolužákům podle situace – úžasný prostředek pro přátelské klima ve třídě
-
MANDALA RADOSTI – sdílená radost je násobená radost, učme děti sdílet radost s ostatními, radost z darování patří do sociálních kompetencí člověka a tvoří důležitou součást zdravé společnosti
-
MANDALA VDĚČNOSTI – dnešní svět je hodně materiální, málokdo trpí nedostatkem, a přesto jsme v žebříčku subjektivního vnímání štěstí na chvostu světa; pojďme začít sami u sebe a veďme děti ke vděčnosti třeba tím, že s nimi prožijeme měsíc vděčnosti, kdy s nimi každý den prožijeme 5 minut zamyšlení nad tím, za co jsme dnes vděční – nakonec můžeme vymalovat i mandalu vděčnosti
-
MANDALA SMUTKU – smutek je ozdravná emoce, povídejte si s dětmi o tom, kde tuto emoci cítí na těle, je-li smutné jedno dítě, vezměte si ho stranou a znovu ho ujistěte, že prožívat smutek je v pořádku, pláč je v pořádku a plakat může tak dlouho, dokud to bude potřeba, buďte s ním, učíte ho zdravě prožívat emoce; když je dítě klidné, nechte ho ze smutku vymalovat (dobrovolně)
-
MANDALA HNĚVU – v případech hněvu podávám mandalu hněvu okamžitě po prvním výbuchu; pozor! I roztrhání mandaly má svůj smysl (další papíry už neposkytuji :), ale i akt trhání má pro dítě terapeutický smysl)
-
MANDALA PŘÁNÍ – učte děti správně si přát; když si něco opravdu moc přejeme, je důležité o tom mluvit v přítomném čase, jakoby už se to všechno odehrávalo
-
ČAKROVÉ MANDALY – nezapomínejme na to nejdůležitější v životě, a tím jsou vztahy, neexistuje nic důležitějšího; uvědomme si své kořeny, odkud přicházíme, kam se jednou budeme vracet a žijme v lásce a míru
- MANDALY JEN PRO DĚTI? – vůbec ne! Mandaly můžete využít i Vy, Vaši kolegové, kolegyně, paní ředitelka, pan školník i paní kuchařky. Věnujte soubor mandal komukoliv, komu myslíte, že by mohla být nápomocna. Mezi dospělými je mnoho takových, kteří s emocemi ještě pracovat neumí. Třeba jim i mandaly otevřou jejich zavřená srdce.
V každém z nás je tolik síly, kolik je vody
v oceánu.
Mgr. Kateřina Kašparová
Vystudovala jsem pedagogickou fakultu UHK v oboru učitelství pro 2. stupeň ZŠ anglický jazyk a výtvarná výchova. Založila jsem lesní školku Lišákovo doupě. V současné době pracuji jako učitelka v malotřídní škole. Věnuji se autorské malbě a grafické tvorbě materiálů pro učitele.
Najdete mě na Učitelnici i na Facebooku.
