Víte, kolika různými způsoby lze ve třídě o třiceti žácích vytvořit pětice? Odpověď zní 142 506. Pojďme se společně podívat, jak a jaké skupiny tvořit, abychom co nejvíce využili jejich potenciál.
Víc hlav víc ví. Ale to není to hlavní. Největší přínos skupinové práce nespočívá v hodnotě jejího výsledku, ale v procesu, během něhož žáci rozvíjejí dovednosti, které jsou v profesním světě stále důležitější1. Jedná se například o
- schopnost rozdělit složité úkoly na části a kroky,
- plánování a řízení času,
- dávání a přijímání zpětné vazby,
- rozvoj komunikačních dovedností,
- delegování rolí a odpovědnosti,
- sdílení různých úhlů pohledu,
- vzájemné vrstevnické učení.
Pokud žáci na skupinovou práci nejsou zvyklí, můžete v začátcích zažívat chaos a pocit marnosti. Když jsem prvně zadala skupinovou práci v prváku obchodní akademie, kde do té doby jen frontálně přijímali, co si mají zapsat do sešitu, hodina se obsahově naprosto rozpadla. Potřebovali probrat úplně jiné věci než starověkou literaturu. To však nebylo na škodu, protože právě to, že se blíže poznali, zlepšilo jejich další spolupráci.
Kritéria dělení
Podle čeho lze tvořit skupiny? Možností je dost a každá má svá pro i proti. Britská studie z roku 20062 však došla k závěru, že žádná není jednoznačně nejefektivnější, a proto je ideální kritéria seskupování žáků obměňovat. Jaká jsou tedy ta nejčastější?
Výběr žáků
„Vytvořte dvojice/trojice…“ je nejzákladnější způsob dělení žáků. Na straně učitele nevyžaduje žádnou větší přípravu a pro většinu žáků je to vítaná metoda, protože mohou mít partnera podle vlastního výběru. Ve třídě však většinou zůstane alespoň jeden žák, který pro nikoho první volbou nebyl. V horším případě vám ve třídě zůstane celá taková skupinka, která nechce být ani spolu navzájem. Pro tyto žáky má pak následující aktivita pachuť sociálního vyloučení.
Náhodný výběr
„První, druhá, třetí, první, druhý…“ Způsobů, jak udělat náhodné skupiny je mnoho, pár jich představíme níže. Tento způsob také není příliš velkou zátěží pro vyučující, podporuje diverzitu uvnitř skupin, nikdo „nezbyde“, žáci se učí komunikovat s dalšími spolužáky a více se soustředí na práci, než když si vyberou své partnery sami. Nevýhodou může být malá soudržnost skupiny, případně až výrazná nespokojenost s přidělenými partnery.
Homogenní skupina
Skupiny složené ze žáků na stejné úrovni se nejčastěji používají u jazyků a matematiky, kde rozdělení do skupin podle úrovně může přinášet benefity v podobě přizpůsobeného zadání, které je pak přesně v zóně nejbližšího rozvoje dané skupiny. Žáci pak vnímají úkol jako výzvu, která je pro ně dosažitelná, a k práci jsou více motivováni. Dlouhodobě toto dělení způsobuje Pygmalion/Golémův efekt - stručně řečeno, žáci přijmou svou nálepku a schopní se stávají schopnějšími a naopak.
Zájmy
Nejen v těch méně výkonových předmětech pak můžete zkusit tvořit skupiny podle zájmu. Nabízí se to například při potřebě zpracovat několik různých témat. Stačí na tabuli napsat název oblasti a pod ni naznačit, pro kolik lidí je ve skupině místo. Žáci se pak sami zapisují. Tento způsob dělení dobře funguje a skupiny mají silnou vnitřní motivaci a tím pádem i kohezi - rizikem je však to, že se žáci nemusejí zapisovat na základě svého zájmu, ale jen na základě výběru kamaráda. Pak se kouzlo ztratí.
Znalost oblasti
Mohlo by se zdát, že je to shodné se zájmem, ale vždy není. Jedná se spíše o expertní skupiny, které budou schopny předat maximum informací ostatním spolužákům. Data k tvorbě skupin můžete získat na základě žákovského sebehodnocení nebo na základě výsledků v kvízu.
Preferovaná role
Zvlášť pro delší projekty se vám hodí vytvořit skupiny, kde jsou stabilní role obsazené žáky, kteří jsou v dané oblasti silní. Navrhněte role k obsazení a nechte žáky, aby se zapsali k takové, na kterou se cítí. Pak je rozdělte do skupin tak, aby byly rovnoměrně zastoupené. Jaké role můžete žákům nabídnout? Například facilitátor, zapisovatel, mluvčí, časoměřič, kontrolor, ďáblův advokát, špión, prioritizátor, průzkumník/inovátor, manažer vybavení, technická podpora… Fantazii se meze nekladou a každá práce si žádá jiné silné stránky.
Metody pro náhodný výběr
A) DVOJICE
Hodinový partner
Než poprvé začnete používat tuto metodu na tvoření skupin, rozdejte každému žáku jeden list s hodinami (je na vás, zda zvolíte variantu, kdy bude mít čtyři nebo dvanáct partnerů). Vyzvěte žáky, aby si „domluvili schůzky“. Domluva schůzky spočívá v tom, že se potkají dva žáci a dohodnou se na určitý čas (15:00, 15:05 atd…) a každý si toho druhého zapíše do svého hodinového „rozvrhu“. Takto budou všichni pokračovat, dokud nebudou mít list vyplněný.
Až budete příště chtít tvořit dvojice, zadáte žákům, aby se sešli se svým partnerem v (doplníte čas). Žáci tak tvoří náhodné dvojice, ale zároveň mají své spolupracovníky trochu předvybrané.
List s hodinami si stáhněte ZDARMA ZDE.
Spojení citátu
Rozdejte mezi žáky citáty rozdělené na dvě části a nechte je, aby si dohledali svou druhou polovinu. Tato metoda je nejvhodnější například pro třídnické hodiny. Obměnou pro odborné předměty mohou být například rozstříhané poučky nebo přiřazování pojmu a definice.
Sadu citátu pro vás máme ZDARMA ZDE.
Kartičky s obrázky
Dvojice obrázků najdete na Učitelnici od Tipy učitelům nebo v anglickém podání od Dominiky Randáčkové. Použití je univerzální a žáci je jistě ocení.
B) SKUPINY PO TŘECH A VÍCE
Hrací karty
S obyčejným balíčkem karet můžete žáky jednoduše rozdělit do skupin po čtyřech nebo do čtyř skupin (o 1 - 8 členech). Stačí odpočítat karty od všech barev a pak zvolit, jestli se budou žáci seskupovat pod stejným symbolem nebo pod stejnou hodnotou karty.
Kartičky na tvorbu skupin
Tuto jednoduchou pomůcku využijete pro tvoření dvojic až šestic. Kartičky rozdáte mezi žáky a následně jim řeknete, podle jakého klíče se mají seskupit. Pokud například chcete, aby žáci vytvořili dvojice, řeknete jim, ať si najdou partnera se stejným písmenem, u trojice se stejným zvířátkem, u čtveřice s číslem atd.
Tyto kartičky si stáhněte ZDARMA ZDE.
Barevné samolepky na pracovních listech
V každém papírnictví pořídíte arch barevných samolepek. Před hodinou si označte pracovní listy samolepkou a pak jen vyzvete žáky, aby si našli partnery se stejnou barvou nebo naopak vytvořili skupinu, kde budou všechny barvy zastoupeny.
Akronymy
Budete-li chtít naučit děti nějakou užitečnou zkratku, můžete použít metodu, kdy žákům na začátku hodiny rozdáte jednotlivá písmenka, následně je vyzvete, aby vytvořili skupinu tak, aby vytvořili dané slovo (např. UNESCO, VFR… ). Nejen že vytvoříte skupiny, ale upevníte pojem! Pokud Vám nevychází počet žáků tak, aby skupiny vyšly přesně, můžete mít připravené navíc „žolíky“ v podobě symbolů souvisejících s pojmem. Žáci s touto kartičkou se pak mohou sami přiřadit do skupiny dle vlastního výběru.
Obrázky týkající se tématu
Stejně efektivní může být i použití obrázků - můžete žáky buď vyzvat, aby skupinu vytvořili podle toho, jak si myslí, že mají být obrázky seskupeny, nebo mezi obrázky zařadit i kartičku, která obsahuje všechny obrázky jedné skupiny - majitel takové kartičky může mít rovnou přiřazenou nějakou roli. Nebo si tak můžete rozdělit žáky, které chcete mít v různých skupinách.
Online nástroje
Pokud máte rádi technologie a máte v učebně dataprojektor, určitě vyzkoušejte Keamk, kde můžete týmům dát i název nebo ovlivňovat rozložení pohlaví či pokročilosti žáků, nebo jednoduchý nástroj Random Group Generator na Class Tools. Stačí mít v počítači připravený seznam žáků, který jednoduše promažete a zkopírujete, a máte skupiny ihned.
Zdroje:
1 Caruso, H.M., & Wooley, A.W. (2008). Harnessing the power of emergent interdependence to promote diverse team collaboration. Diversity and Groups. 11, 245-266.
2 https://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.532.651&rep=rep1&type=pdf
https://www.scholarlyteacher.com/post/10-easy-grouping-techniques-for-the-college-classroom
https://www.cmu.edu/teaching/designteach/design/instructionalstrategies/groupprojects/benefits.html
https://theowlteacher.com/8-ways-to-group-your-students/
https://www.csusm.edu/iits/services/ats/idesign/cougarcourses/guides/groups-best-practices/index.html
Nela Skalová
Jen co jsem dostudovala, učila jsem tři roky na střední škole. Přišlo mi, že ideály z vysoké těžce naráží na vyhořelé studenty, a tak jsem se rozhodla jít na základku tenhle oheň hasit. Toho roku se mi naskytla skvělá příležitost – zakládat první Scioškolu. Koncepčně se podílet na nové škole, která bude prostě taková, jakou si ji uděláme, mi vlilo krev do žil, ale zároveň na mě házelo těžkou deku zodpovědnosti. Tvorba strategie pro český jazyk pro mě byla velkou příležitostí hledat vlastní „slepé skvrny“ a zamýšlet se nad tím, co žáci opravdu potřebují. Při překlápění plánů v praxi mi pak často chyběly materiály, které bych v hodinách mohla s dětmi použít… a tak jsem se dostala k Učitelnici!
