TIPY na PROJEKTY

TIPY na PROJEKTY

22.09.2018 | Miriam Hejzlarová

V posledních pár letech (možná už desetiletích) je jedním z oblíbených témat všemožných komentářů, diskuzí a polemik vzdělávací obsah základního a středního vzdělávání. Já sama se přikláním k názorům, že jsme si v některých oblastech ještě nestačili všimnout, že už nás z Vídně neovládají Habsburkové. A čím ve vyšším ročníku učím, tím víc mě to frustruje. Jsem ráda, že jakožto prvostupňařka končím v pětce, protože tu odtrženost reality od vzdělávacího obsahu na 2. stupni a středních školách bych si v hlavě odůvodnit nedokázala. Proto, když jsem se od prvňáčků a druháčků (kde nějak nemám problém s tím, že je učím číst, psát a počítat :-D ) dostala do vyšších pater vzdělávání, snažila jsem se ten pravěk, vodstvo a povrch České republiky, podměty a předměty a samozřejmě moje "oblíbené" Lucemburky naředit něčím, u čeho se mě děti nebudou ptát "proč" a "k čemu" se to musí učit, ale bude to tak nějak zřejmé. Neříkala jsem tomu projekty, spíš: "Děti, napadla mě taková věc."


KAVÁRNA PRO RODIČE S DOBROČINNÝM PODTEXTEM

Pravidelně u nás ve škole v listopadu pořádáme "Den rodičů". Dopoledne probíhá klasický Den otevřených dveří a odpoledne si pak děti připraví něco pro rodiče. Nejde o nějaké představení, ale spíš o společně strávený čas dětí a rodičů ve škole. Před dvěma lety jsem se rozhodla, že to pojmeme opravdu ve velkém. Hlavně co se příprav týče. Pro jednodušší pochopení budu celý proces popisovat v bodech.

  • Sdělila jsem dětem, že na Den rodičů si pro rodiče připravíme kavárnu, kde budeme prodávat i jejich výrobky a výtěžek potom pošleme do jimi vybrané nadace na dobročinné účely.
  • Šli jsme na to odzadu a začali jsme vybírat nadace. Děti měly den na to, aby si nějaké našly.
  • Napsali jsme si seznam, řekli si, komu nadace pomáhájí, pustili si promo videa. Děti se nakonec rozhodly pro nadaci DEBRA, která pomáhá lidem s nemocí motýlích křídel (tuto nemoc neznaly a hodně je zasáhla). 
  • Začali jsme si dělat seznam toho, co budeme prodávat. V této fázi jsem děti upozornila na to, že téměř nic nebudou moci přinést z domu (a snížit tak náklady), ale vše nakoupíme společně, já to zaplatím a náklady mi potom zaplatí z utržených peněz. 
  • Když jsme věděli, co budeme prodávat, děti si do skupinek rozdělily jednotlivé produkty a měly za úkol zjistit, co k jejich výrobě budeme potřebovat, kolik toho budeme potřebovat a kolik co stojí. 
  • Další částí (moji oblíbenou :) ) bylo to, když jsem čtvrťáky nutila přemýšlet nad tím, kolik toho můžeme asi prodat, jaké budeme mít předpokládané náklady na jednotlivé produkty a jaký bychom z toho chtěli mít zisk. Na základě velkých diskuzí a propočtů jsme pak určili ceny jednotlivých produktů. (Pro děti bylo nejvíc těžké pochopit, že si třeba na jeden čaj nemůžou dát marži 500%. Chtěly vydělávat opravdu hodně. :-D ).
  • Pak jsme si udělali tabulku - nákupní seznam, do které jsme rozepsali úplně všechno, co musíme koupit (od soli po kelímky a ubrousky). Tam jsme si zapsali kolik toho budeme potřebovat, kolik stojí jeden kus/kilo/balíček a tím pádem kolik zaplatíme my. Vyšla nám nějaká předpokládáná částka.
  • Co by to bylo za dobročinnou akci, kdyby nám na ni nikdo nepřišel? Napsali jsme tedy pozvánky, kde jsme rodiče informovali o tom, co pro ně chystáme. Oblíbenou větou na nich bylo: "Nezapomeňte si spoustu drobných." :)
  • A šli jsme nakupovat. K mému velkému údivu jsme se v reálné částce od předpokládané sekli jen v rámci desetikorun.
  • Po nákupu jsme 4 intenzivní hodiny pekli, míchali, krájeli, psali cedulky, chystali třídu, prezentaci o DEBŘE. Zapojili se úplně všichni. Každý tam, kde si připadal nevíce užitečný. Tuto část jsem téměř neměla pod kontrolou, protože jsem zkrátka nemohla být na pěti místech najednou. Děti fungovaly v podstatě samy.
  • Na večer se všichni strašně moc těšili a byla to pro ně velká událost. Rodiče si vyslechli prezentaci o DEBŘE, děti prodávaly ostošest a já jen vařila vodu. :) 
  • Druhý den jsme společně spočítali tržbu, odečetli jsme náklady a konečná částka 7 246 Kč vyvolala vlnu ohromného nadšení.

Nebudu tu vypisovat, kolik věcí se děti za cca ten měsíc, co jsme akci připravovali, naučily, to nechám na vašem posouzení. Ale určitě chci říct, že mi nikdy nebylo míň líto toho, že jsem něčemu "obětovala" klasické hodiny češtiny, matiky, vlastivědy a přírodovědy a dostala se tak do skluzu oproti tematickému plánu. Protože to celé mělo smysl. 


ČTENÍM POMÁHÁME

Čtení je moje velká záliba a moc bych si přála, aby četly i dnešní děti (obzvlášť ty, které jsem to naučila :) ). Ve čtvrté třídě se ale ta ne/chuť ke čtení začíná dost lámat. Přečetla jsem hodně učitelských diskuzí na toto téma a rozhodla se, že nepůjdu cestou čtenářských deníků, natož nějaké povinné četby, ale zkusím to přes pozitivní motivaci. V České republice existuje krásný projekt http://www.ctenipomaha.cz/ . Děti dostanou nabídku knih (ve třech věkových kategoriích) a když některou z nich přečtou, mohou si ji na stránce po zaregistrování/přihlášení otestovat (5 otázek). Když jsou úspěšní, na jejich účet se jim přičte 50 kreditů. Získané kredity pak mohou posílat na vybrané charitativní projekty. Já jsem se s dětmi a rodiči domluvila, že během roku kredity nebudou nikam posílat, ale vybereme na konci roku jeden společný projekt a tam pak pošleme všechny kredity za třídu. Dětem jsem se to snažila co nejvíce usnadnit, takže knížky z projektu nám visely ve třídě na nástěnce a některé jsem dokonce našla i doma, takže jsme je měli v naší třídní knihovničce. Nicméně na začátku roku jsem zdůraznila, že NEmusí číst jen knížky z projektu, že si samozřejmě mohou číst co chtějí. Výsledek byl opět moc pěkný a my jsme na vybranou nadaci poslali 5 500 Kč.


DOPIS ZNÁMÉ OSOBNOSTI

V tematickém plánu jsme měli úkol, naučit se psát dopis (taky super věc, v dnešní době). Nějak v té době jsem na internetu narazila na dopis slovenské holčičky, která napsala prezidentovi Kiskovi o tom, jak se jí spolužáci smějí, protože se chce stát prezidentkou. A pan prezident nejen že jí odpověděl, ale také ji pozval s celou třídou na návštěvu prezidentského paláce. Motivaci a celou akci k psaní dopisu jsem tedy měla vyřešenou. :) 

  • Řekla jsem dětem, že máme za úkol napsat dopis. (nulová reakce)
  • A protože bych ráda, aby ze sebe vydaly to nejlepší, že ten dopis napíšou a pak ho i pošlou. (to už jsem trošku zájem u některých vzbudila)
  • Ale nepošlou ho jen tak někomu, vyberou si nějakou veřejně známou osobnost. (ve třídě vybuchla bomba...nadšení, nesouhlas, "to bude trapný")
  • Následně jsem jim ukázala a přečetla dopis Kristinky, aby věděly, že se to opravdu děje. (trošku se uklidnily)
  • A motivační část jsem zakončila tím, že jsem jim řekla, co díky jednomu dopisu Kristinka zažila. Také jsem jim oznámila, že je v tom nenechám a sama někomu napíšu. A aby té motivace nebylo málo, tak jsem jim slíbila, že ti, co dostanou nějakou odpověď do konce školního roku (měsíc), pozvu za odměnu do kina - pokud nebude více jak 5 odpovědí. (začaly vymýšlet, komu budou psát)
  • Měly den na to, vybrat si, komu napíšou a ideálně si i sehnat adresu. (Bohužel většinu adres jsem dohledávala já a mnohdy to nebylo nic snadného.)
  • Než jsme dopis začali psát, na tabuli jsme si sepsali osnovu, řekli si, co je vhodné a co ne.
  • Děti napsaly koncepty, které jsem i několikrát kontrolovala (jen po gramatické, ne po obsahové stránce). Síla motivace byla ale taková, že i koncepty měla většina s minimem chyb. :)
  • Poslední fází samozřejmě bylo, dopis přepsat, vložit do obálky a napsat adresu. Na poštu jsem je odnášela sama.

A jak to dopadlo? :) Spektrum adresátů bylo opravdu široké. Herci, zpěváci, fotbalisti a youtubeři - samozřejmě. Ale také politici (díky mojí motivaci), spisovatelka a vědkyně. Dopisy jsem poslala v pondělí a v úterý nám kurýr až do třídy donesl první odpověď. NIKDY tahle třída nebyla víc v euforii. Do konce týdne jsme dostali ještě jednu odpověď. A do konce školního roku dalších 15. Dopisů jsme poslali 29. Já jsem odpověď nedostala. :-D Do kina jsme nešli. :-D Celá třída měla za odměnu pizzovou párty a těm co dostali dopis, jsem dala zlatou obálku s upomínkovým citátem uvnitř. Celý pedagogický sbor to prožíval s námi a u nás ve třídě byla každá obálka, kterou jsem přinesla, největší událost dne. Konkrétní poznatky z celé akce? Opravdové celebrity, politici a velké osobnosti odpovídají. Youtubeři a současné největší idoly dětí ne. Největší problém najít nějaký kontakt byl právě u internetových celebrit. I když děti psaly vždy adresu do školy a email (třídní, pro to založený), všichni poslali odpověď do školy. Jen jedna odpověď byla na email a jedna zmínka byla ve videu youtubera.  /Na fotkách odpovědi od paní Zažímalové z Akademie věd a pana Svěráka. Anička i Adélka si vybrali jeho, každé napsal něco jiného./


JSEM LASKAVEC

Hodně mi záleží na tom, aby se k sobě děti chovaly hezky. A chtěla jsem je naučit i k vlídnému, pozornému a pěknému chování ke svému okolí (jakkoliv je to spíš záležitost pro rodiče). V páté třídě jsme na tom měli dokonce postavenou celoroční motivaci. Celým rokem nás provázel citát "Ve světě, kde můžeš být kýmkoliv, buď #laskavec." Ve třídě nám visel kapsář s fotkami dětí. A děti mohly za každý sebemenší pěkný skutek dát dotyčnému špachtličku se vzkazem "Děkuji". Na konci týdne jsme se k nim vraceli, kdo chtěl, tak řekl, komu a za co dal špachtličku a pak jsme je spočítali. Za každé "děkuji" pak děti dostaly do společné plastové průhledné trubky plastový diamant. Na trubce byly vyznačné 3 body. Když se k nim děti dostaly, mohly si vybrat společnou odměnu. 

Celá motivace mě napadla na základě projektu #jsemlaskavec od Nadace Karla Janečka. Ti totiž vymysleli k mezinárodnímu dni laskavosti (13. listopadu) happening, který má za cíl spojit děti z celé ČR a udělat v ten den co nejvíce dobrých skutků. Protože laskavost plodí laskavost. (Přihlašovat do letošního ročníku se můžete až do 31. října. Určitě neváhejte, ceny jsou opravdu lákavé. ;) )

Zapojila se i moje třída. Vymýšleli jsme, jak a kde bychom zvládli nejlépe pomoci a nakonec jsme se shodli na tom, že uspořádáme sbírku věcí pro místní azylový dům pro matky s dětmi. Děti napsaly informační letáky, nakopírovali jsme je a děti šly náš úmysl představit do ostatních tříd na 1. stupni a vyzvaly je k zapojení se. Ještě před samotnou sbírkou, která probíhala opět na Den rodičů, jsme vyrazili do místních obchodů prosit o krabice, protože jsme čekali hromadu věcí. No, realita předčila veškerá naše očekávání. Když jsme druhý den věci třídili podle jednotlivých kategorií, zabralo nám to tři hodiny. Opět - nelituju ani minuty.


OPRAVDICKÁ KNÍŽKA

Poslední tip, o který se chci s vámi podělit a poslední výzva, před kterou jsem tuto skupinu dětí postavila, bylo napsání opravdické knížky. Přišlo mi nanejvíc logické, rozloučit se se společnými roky, kdy jsem je na začátku naučila číst a psát, něčím, kde ukáží, co vše už umí.

  • Děti, rozhodla jsem se, že napíšete knížku, kterou opravdu vytiskneme a necháme svázat. (Motivace: David Walliams - Nejhorší děti na světě. Vy napíšete knížku o Nejlepší třídě na světě.)
  • Každý sám vymýšlel, jakou výjimečnou schopnost by jeho hrdina mohl mít.
  • Pak se děti rozdělily do skupinek po 2-4 podle svých preferencí.
  • Řekli jsme si pár kritérií, které musí příběh splňovat.
  • Vymyslely si jméno své postavy a vybraly jí nějakou schopnost z nabídky.
  • Napsaly stručnou osnovu příběhu. (Ano, ne všechny ji měly stručnou a ano, ne všechny opravdu domyslely v této fázi příběh až do konce.)
  • Začaly psát. A psaly. A psaly. A psaly. 
  • Po pár hodinách někteří začali mít pocit, že mají hotovo. Takže jsem začala číst. Ano, opravdu až doteď jsem téměř netušila, co vytváří. A začala jsem vracet s technickými a obsahovými (ne gramatickými) připomínkami.
  • Dlouhé období psaní, vracení, opravování a připomínkování z mojí strany. V téhle fázi se na mě někteří regulérně zlobili a měli mě plný zuby. :)
  • Když jsem byla spokojená, první začali svůj příběh přepisovat do počítače. 
  • Po přepsání jsem opět četla a připomínkovala (neopravovala) gramatiku. (To už se na to někteří chtěli regulérně vybodnout.)
  • Toto všechno trvalo mnohem déle, než jsem předpokládala (cca měsíc hodně nepravidelného psaní) a tak už jsem potom neměla čas, abych to dala někomu jinému k překontrolování. Takže tam určitě máme chyby.
  • Jako další děti musely nakreslit ilustrace ke svému příběhu. (Já pak obrázky skenovala a v počítači ořezávala.)
  • A poslední úkol, který měly, bylo svůj text naformátovat (některá slova nebo věty zdůraznit jiným fontem, barvou, velikostí...fantazii jsem moc překážky nekladla).
  • Tři z dětí také tvořily obálku knížky. Tu mi ale v tiskárně nevzali, takže jsem pak narychlo dělala jinou.
  • Mým úkolem pak bylo všechno naformátovat, sjednotit, zkrátka zkompletovat. Taky jsem se u toho spoustu věcí naučila.

Ten pocit, když pak v rukách držíte knížku vaší třídy. A víte, že jste je k tomu dovedli vy...je to mnohem víc, než všechny osobní ohodnocení světa. A ty rozzářené obličeje dětí, které vám kvůli vašemu výmyslu nemohly přijít ani na jméno, ale teď ví, že to dokázaly...stojí to za všechny ty hodiny češtiny, matiky a vlastivědy, které kvůli tomu neproběhly. 


Co říct závěrem? 

Pokud jen jeden učitel najde v mých tipech inspiraci a přetvoří si moje nápady pro svoji třídu a nebude se bát obětovat kvůli tomu pár hodin "normální" výuky, bude mít tenhle článek smysl. Nejsem žádná alternativní učitelka z alternativní školy. Jsem úplně normální úča ze sídlištní státní školy, která měla ve třídě 31 dětí...ale klasický vzdělávací obsah mi pro ně přišel málo, protože si zasloužily odnést si ze školy i něco jiného. A "něco jiného" si sem tam od školy zaslouží každé dítě. 

Nejnovější články

TIPY na nakupování na Aliexpressu I.

02.09.2018
Moje nápady pro propojení výuky s reálným životem pro starší ročníky 1. stupně a mladší ročníky 2. s...

1. třída - celoroční téma/motivace

19.08.2018
Moje nápady pro propojení výuky s reálným životem pro starší ročníky 1. stupně a mladší ročníky 2. s...

7 letních hitů na Učitelnici

14.08.2018
Moje nápady pro propojení výuky s reálným životem pro starší ročníky 1. stupně a mladší ročníky 2. s...

Používáte nepodporovaný prohlížeč.


Pokud chcete vidět všechny materiály, které pro vás různí autoři připravili, použijte prosím Google Chrome, Mozilla Firefox, Microsoft Edge nebo Safari.


Děkujeme.
Tým Učitelnice.cz

Dobití libovolné částky pro pohodlnejší příští nákupy...

Dobití libovolné částky pro pohodlnejší příští nákupy...

Uplatnení voucheru pro dobití kreditu